Kauzy a kontroverze TOP 09 – Srdce Prahy

Tato stránka přináší přehled vybraných doložených kauz, kontroverzí a sporných případů spojených s TOP 09 – Srdce Prahy nebo s jejími současnými kandidáty.

Zařazeny jsou především případy související s jejich působením v Praze 1, rozhodováním ve veřejných funkcích, nakládáním s veřejnými prostředky a transparentností.

U každého případu jsou uvedena ověřitelná fakta a podstatná stanoviska zúčastněných stran.

  • Na jaře 2023 se tehdejší primář urgentního příjmu Nemocnice Na Františku Lubomír Zelenka sešel na Úřadu MČ Praha 1 s radním pro zdravotnictví Michalem Müllerem (ODS). Jednání se účastnila také starostka Terezie Radoměřská (TOP 09).
  • Zelenka později uvedl, že během přibližně dvouhodinové schůzky popsal mimo jiné nevhodné chování tehdejšího ředitele nemocnice Davida Erharta a také to, že měl chodit pracovat do Erhartovy soukromé praxe. Podle Zelenky Radoměřská jeho sdělení vyslechla, žádný následný krok však nezaznamenal.
  • Když Seznam Zprávy v lednu 2026 existenci schůzky zveřejnily, Radoměřská potvrdila, že se jednání účastnila, uvedla ale, že si jeho obsah po téměř třech letech nepamatuje. Podle ní měl věc řešit především radní pro zdravotnictví Michal Müller.
  • Radoměřská zároveň odmítla, že by kvůli případu nesla osobní politickou odpovědnost. Později připustila, že vedení městské části informace od Zelenky nemuselo vyhodnotit správně a že jejich závažnost zřejmě podcenilo.
  • Kauza se naplno otevřela až v lednu 2026 po sérii článků Seznam Zpráv o bossingu, pracovních vztazích, personálních a ekonomických poměrech v nemocnici. Ředitel David Erhart následně rezignoval a Praha 1 zahájila interní kontrolu a zadala externí forenzní audit.
  • Na jednání zastupitelstva 27. ledna 2026 Radoměřská položila bývalé hlavní sestře Haně Veselé otázku, proč se se svým příběhem obrátila na média. Veselá patřila mezi bývalé zaměstnance, kteří veřejně upozornili na poměry v nemocnici. Návrh na odvolání Radoměřské z funkce starostky nezískal potřebnou podporu.
  • Následný externí forenzní audit společnosti PKF APOGEO Advisory zjistil nedostatky mimo jiné v evidenci pracovní doby, pracovněprávních procesech, vnitřním oznamovacím systému a kontrolních mechanismech. Podle zjištění zveřejněných Seznam Zprávami audit potvrdil také manipulace s podklady pro výplaty a doporučil právně posoudit možnost vymáhání vzniklé škody.
  • Praha 1 po vypuknutí kauzy přijala další kontrolní opatření, včetně externího auditu a zřízení dozorčí rady Nemocnice Na Františku.

Kontroverze spočívá především v tom, že starostka Terezie Radoměřská byla již v roce 2023 osobně přítomna jednání, na kterém jí byly popsány závažné problémy v městské nemocnici, ale není doloženo, že by na základě těchto informací sama iniciovala jejich prověření nebo jiné konkrétní opatření. Zdravotnictví sice nebylo její gescí a odpovídal za něj radní Michal Müller, Radoměřská však jako starostka stála v čele městské části, která nemocnici zřizuje. Kontrolní a personální opatření přišla až téměř o tři roky později po zveřejnění případu v médiích.

Zdroje

  • Vedení Prahy 1 se v roce 2023 opakovaně angažovalo ve změně pražského tržního řádu tak, aby bylo možné rozšířit prodej lodních lístků na veřejných prostranstvích u přístavišť. Jednání s magistrátem se osobně účastnila také starostka Terezie Radoměřská.
  • Rada Prahy 1 následně 30. května 2023 schválila připomínky k návrhu tržního řádu. Městská část požadovala mimo jiné, aby se omezení tržního řádu nevztahovalo na 4 m² nejbližšího veřejného prostranství s přímým vstupem do přístavu, přístaviště nebo vývaziště. Argumentovala tím, že provozovatelé platí hlavnímu městu nájemné za přístaviště a mají mít možnost prodávat vstupenky na přilehlém veřejném prostranství.
  • Opoziční zastupitel Pavel Čižinský v červnu 2023 navrhl, aby zastupitelstvo tento postup zrušilo. Tvrdil, že rozšiřování pouličního prodeje lodních lístků není v zájmu obyvatel Prahy 1 a že radnice tím hájí zájmy vybraných podnikatelů. Návrh na zrušení předchozího postupu rady přijat nebyl.
  • Praha 1 na svém požadavku pokračovala i při další novelizaci tržního řádu. Dne 4. prosince 2023 přišla Terezie Radoměřská osobně na jednání Rady hlavního města Prahy a žádala zařazení tří míst pro celoroční prodej lodních lístků, u Křižovnického náměstí a v ulici U Lužického semináře. Jako důvod uvedla „logiku rovného přístupu k podnikatelům“.
  • Proti zařazení těchto míst vystoupil pražský radní Adam Zábranský. Uvedl, že tržní řád již umožňuje prodej lodních lístků přímo v přístavu, přístavišti, vývazišti nebo na plavidle a že podle jeho názoru mají být lodní lístky prodávány v kamenných provozovnách, nikoli na ulici.
  • Po vystoupení Radoměřské byl předložen návrh na zařazení tří požadovaných míst. Rada hlavního města jej schválila šesti hlasy proti třem, jeden člen se zdržel. Praha 1 tak se svým požadavkem uspěla.
  • Pavel Čižinský následně v lednu 2024 spojil postup starostky především s podnikatelem Zdeňkem Bergmanem a společností Pražské Benátky. Tvrdil, že Radoměřská prosazovala místa, z nichž mohl tento podnikatel profitovat, a poukazoval také na její účast na akcích spojených s Bergmanem. Šlo o opoziční kritiku. Z dohledaných dokumentů nevyplývá, že by bylo prokázáno nezákonné zvýhodnění konkrétního podnikatele.

Kontroverze spočívá v tom, že starostka Terezie Radoměřská věnovala výraznou osobní pozornost prosazení možnosti pouličního prodeje lodních lístků na mimořádně exponovaných místech turistického centra, přestože odpovědný pražský radní tento způsob prodeje odmítal. Radoměřská svůj postup zdůvodňovala rovným přístupem k podnikatelům. Opozice naopak namítala, že městská část hájí především podnikatelské zájmy a že z prosazované změny může těžit zejména provozovatel Pražských Benátek Zdeněk Bergman. Přímé nezákonné zvýhodnění konkrétního podnikatele doloženo nebylo.

Zdroje

  • Městská část Praha 1 si v soukromě vydávaných Malostranských a Staroměstských novinách platí prostor označený jako inzerce, ve kterém jsou pod hlavičkou „Radniční kaleidoskop“ pravidelně prezentováni jednotliví členové Rady MČ Praha 1.
  • Příspěvky obsahují fotografie radních, jejich jména a funkce a texty věnované jejich gescím, aktivitám a projektům. Nejde přitom pouze o anonymní úřední informace. Texty jsou podepisovány konkrétními politiky a část z nich je formulována osobně.
  • Mezi zveřejněnými příspěvky byl například text starostky Terezie Radoměřské nazvaný „Rada k volbám“, ve kterém se nezabývala konkrétní radniční agendou, ale obecně volbami, politikou, rodinou, majetkem a osobními hodnotami. Text byl doplněn její fotografií a podepsán „Terezie Radoměřská, vaše starostka“.
  • Opoziční zastupitel Filip Lachmann se na tuto praxi dotázal v interpelaci v září 2025. Namítal, že veřejné peníze jsou používány k prezentaci konkrétních členů vedení městské části a že obdobný placený prostor nemají ostatní zastupitelé.
  • Radoměřská v písemné odpovědi odmítla označení „sebepropagace“. Podle ní jde o předávání informací občanům z jednotlivých gescí a je logické, aby je veřejnosti sdělovali přímo radní, kteří za tyto oblasti odpovídají. Uvedla také, že tento princip je používán jednotně napříč radou.
  • Starostka současně potvrdila, že vydavateli Malostranských novin platí Praha 1 z rozpočtu oddělení vnějších vztahů 23 000 Kč měsíčně včetně DPH. Vedle této platby byl vydavatelský spolek v některých letech podporován také prostřednictvím dotačních programů městské části.
  • Radoměřská placenou inzerci zdůvodňovala mimo jiné tím, že Malostranské a Staroměstské noviny oslovují skupinu obyvatel, kterou nelze jednoduše zasáhnout digitálními komunikačními prostředky, zejména starší obyvatele. Toto zdůvodnění je však sporné. Malostranské noviny jsou zdarma distribuovány do poštovních schránek obyvatel a firem Malé Strany a Hradčan a Staroměstské noviny obdobně do schránek na Starém Městě. Také vlastní magazín městské části JEDNA je zdarma distribuován do poštovních schránek na území Prahy 1. Z hlediska zásahu místních domácností tedy placená inzerce v těchto soukromých novinách nepředstavuje zásadně odlišný distribuční kanál. Malostranské a Staroměstské noviny mají navíc odběrní místa, a mohou proto zasáhnout i další čtenáře.
  • Lachmann následně v listopadu 2025 téma otevřel znovu. Upozorňoval na výrazné portrétní fotografie radních, osobní způsob psaní textů a prezentaci jejich úspěchů a budoucích plánů. Podle něj mají příspěvky charakter politické propagace hrazené z veřejných peněz. Jde o jeho politické hodnocení, nikoli o závěr nezávislého kontrolního orgánu.
  • Radoměřská také odmítla, že by touto praxí docházelo k porušení Etického kodexu členů Zastupitelstva MČ Praha 1. Podle ní není znám důvod ani skutečnost, která by jeho porušení nasvědčovala.

Kontroverze spočívá v používání veřejných prostředků na placený prostor v soukromých médiích, ve kterém vystupují konkrétní členové vedení Prahy 1 se svými fotografiemi, jmény a osobně formulovanými texty. Vedení městské části tento prostor považuje za legitimní způsob informování občanů a argumentuje mimo jiné dosažením obyvatel, které nezasahují digitální kanály. Malostranské a Staroměstské noviny jsou však stejně jako radniční magazín JEDNA bezplatně distribuovány do poštovních schránek místních obyvatel. Kritici proto poukazují nejen na obtížně rozlišitelnou hranici mezi informováním veřejnosti a osobní politickou prezentací, ale také na otázku, proč je z veřejných prostředků placen další prostor pro prezentaci členů rady, když Praha 1 již vlastní tištěné periodikum distribuované obyvatelům zdarma.

Zdroje

  • Terezie Radoměřská měla jako starostka Prahy 1 ve své působnosti mimo jiné bezpečnost – veřejný pořádek. Šlo přitom o jedno z výrazných témat, s nimiž TOP 09 vstupovala do voleb v roce 2022.
  • Sama Radoměřská před volbami představila plán na vytvoření speciální „elitní“ složky městské policie zaměřené především na hluk a důsledky alkoturismu. Tým měl mít nejméně 60 speciálních strážníků, kterým měla Praha 1 přispívat na odměny, ubytování, vybavení a další podporu. Roční náklady radnice odhadovala na maximálně 30 milionů korun.
  • Také programové prohlášení nové koalice z roku 2022 obsahovalo v oblasti bezpečnosti konkrétní závazky: iniciovat vznik speciální složky městské policie pro řešení hluku a zřídit obecního mediátora pro řešení sousedských sporů. Koalice dále slíbila vlastní linku Prahy 1 pro hlášení rušení nočního klidu.
  • Ve veřejně dostupných výstupech Prahy 1 není doloženo, že by během volebního období vznikla původně avizovaná šedesátičlenná specializovaná složka městské policie. V květnu 2024 zastupitelstvo projednávalo návrh na zřízení slíbené hlukové linky a v podkladovém materiálu bylo výslovně uvedeno, že do té doby zřízena nebyla. Návrh na její zřízení nebyl přijat.
  • Ještě v lednu 2025 byl na zastupitelstvu předložen materiál upozorňující, že nebyla zřízena ani hluková linka, ani funkce obecního mediátora. Šlo o opoziční návrh Pavla Čižinského, skutečnost, že tyto dva konkrétní závazky v té době realizovány nebyly, však vycházela přímo ze stavu jejich plnění.
  • Zápisy Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality zároveň ukazují, že Radoměřská nebyla členkou ani stálou hostkou komise a osobně se účastnila jen některých jejích jednání. V květnu 2026 členka komise Monika Vlková navrhla, aby v příštím volebním období byl na jednání komise vždy přítomen gesční člen rady. Na témže jednání padl také návrh pozvat starostku na následující zasedání.
  • Na jednání bezpečnostní komise 11. května 2026 zazněla kritika také přímo od ředitele Policie ČR Praha I. V souvislosti s podporou bezpečnostních složek uvedl, že o plánované změně financování poslouchá celé čtyři roky, aniž by k ní došlo. Podle zápisu rovněž uvedl, že osobně necítí dostatečnou podporu ze strany městské části, například při řešení bydlení policistů, a upozornil, že jiné pražské obvody poskytují výraznější benefity.
  • Nelze však říci, že by Praha 1 v oblasti bezpečnosti nepodnikla žádné kroky. Radoměřská například v listopadu 2025 předložila radě motivační program, v jehož rámci byl schválen 1 milion Kč na odměny strážníkům Městské policie Praha 1. V roce 2026 se osobně účastnila veřejných setkání věnovaných bezpečnosti na Malé Straně a Novém Městě.
  • Později byl realizován také projekt mediace. Praha 1 začala konkrétně připravovat Komunitní mediační centrum v roce 2025 a 16. září 2026 jej otevřela. Jde o širší systém mediačních služeb, nikoli přesně o původně formulovanou samostatnou funkci obecního mediátora, ale věcně část původního závazku naplňuje. K realizaci došlo až v závěru čtyřletého volebního období.

Kontroverze spočívá v rozdílu mezi významem, který TOP 09 a Terezie Radoměřská bezpečnosti před volbami přisuzovaly, konkrétností tehdejších plánů a rozsahem doložitelných systémových výsledků během následujících čtyř let. Původně avizovaná speciální šedesátičlenná složka městské policie není doložena jako realizovaná, vlastní hluková linka nebyla zřízena ani v průběhu volebního období a systém mediace vznikl až v jeho závěru. Současně zápisy bezpečnostní komise dokládají kritiku podpory bezpečnostních složek přímo od vedení Policie ČR a návrh, aby v budoucnu gesční radní na jednání komise pravidelně docházel. Na druhé straně Praha 1 poskytovala finanční podporu strážníkům a v závěru období realizovala Komunitní mediační centrum a další jednotlivá opatření.

Zdroje

  • volby/2026/top-09-srdce-prahy/kauzy/start.txt
  • Poslední úprava: 2026/11/17 10:19
  • autor: Michal Rubeš