Kauzy a kontroverze ODS

Tato stránka přináší přehled vybraných doložených kauz, kontroverzí a sporných případů spojených s ODS Praha 1 nebo s jejími současnými kandidáty.

Zařazeny jsou především případy související s jejich působením v Praze 1, rozhodováním ve veřejných funkcích, nakládáním s veřejnými prostředky a transparentností.

U každého případu jsou uvedena ověřitelná fakta a podstatná stanoviska zúčastněných stran.

  • Michal Müller (ODS) je od roku 2022 radním Prahy 1 pro zdravotnictví a má ve své gesci také Nemocnici Na Františku.
  • Bývalí zaměstnanci nemocnice uvedli, že Müllera už v letech 2023 a 2024 upozorňovali na problémy s chováním tehdejšího ředitele Davida Erharta a na poměry v nemocnici. Část kontaktů doložili SMS komunikací.
  • Müller uvedl, že si z těchto neformálních rozhovorů nevybavoval informace, ze kterých by měl vyvodit konkrétní závěry, a že nedostal oficiální stížnost.
  • V lednu 2026 zveřejnily Seznam Zprávy sérii zjištění o fungování nemocnice. Ředitel David Erhart následně rezignoval a Praha 1 zadala interní a externí forenzní audit.
  • Externí audit potvrdil závažné nedostatky například v oblasti docházky, odměňování a vnitřních kontrolních mechanismů. V některých případech doporučil právně posoudit možnost náhrady škody nebo případný trestněprávní přesah.
  • Praha 1 následně zahájila nápravná opatření a zajistila právní podporu pro další postup.
  • Další otázku fungování kontroly nemocnice otevřel v srpnu 2026 případ primáře ortopedie Miroslava Sinkuleho. Vrchní soud v Praze jej v červnu 2026 pravomocně odsoudil za účast na organizovaných pojistných podvodech. Podle rozsudku se podílel na machinacích se škodou přesahující 5,1 milionu Kč a část trestné činnosti se odehrávala přímo v Nemocnici Na Františku.
  • Sinkule si přitom již v prosinci 2022 vyslechl nepravomocný odsuzující rozsudek. Následně se stal primářem ortopedie a později také náměstkem nemocnice pro léčebně preventivní péči chirurgických oborů.
  • Po zveřejnění případu Seznam Zprávami se Sinkule funkce náměstka vzdal, primářem však zůstal. Ředitel nemocnice Jan Duben uvedl, že mu není známa právní překážka pro další výkon práce lékaře nebo funkce primáře. Michal Müller následně uvedl, že Sinkule patří mezi nejlepší odborníky na ortopedii v zemi a že je rád, že bude v nemocnici dál léčit pacienty.
  • Není doloženo, že by Michal Müller nebo vedení Prahy 1 o Sinkuleho odsouzení věděli předtím, než případ zveřejnila média. Tvrzení, že radnice o rozsudku věděla a zatajovala jej, proto nelze na základě dostupných podkladů považovat za prokázané.
  • Kontroverze spočívá především v otázce, jak účinně Praha 1 jako zřizovatel kontrolovala vedení a personální poměry ve své nemocnici. V případě ředitele Erharta se informace o problémech dostávaly k odpovědnému radnímu několik let před rozsáhlým prověřením, zatímco v případě Sinkuleho zastával vysoké vedoucí funkce lékař, který byl již od roku 2022 nepravomocně odsouzen za trestnou činnost, jejíž část se odehrávala přímo v nemocnici.

Zdroje

  • Filip Dvořák byl předsedou ODS Praha 1 a původně měl vést její kandidátku do komunálních voleb 2026.
  • V červenci 2026 ho vedení ODS vyzvalo, aby z kandidátky odstoupil. Důvodem byly podle vedení strany nedostatečně vysvětlené otázky kolem majetku v hodnotě přes 230 milionů korun, který Dvořák zdědil po svém otci.
  • Dvořák odmítal, že by na jeho majetku bylo něco nezákonného. Uváděl, že dědictví řádně prošlo dědickým řízením, informace poskytl finančnímu úřadu a není v této věci z ničeho obviněn ani vyšetřován.
  • Oblastní rada ODS Praha 1 se za Dvořáka postavila. Dne 13. července hlasovalo sedm jejích členů pro jeho setrvání v čele kandidátky, Dvořák se hlasování zdržel.
  • Výkonná rada ODS 17. července rozhodla, že Dvořák na kandidátce ODS nebude, a vyzvala místní organizaci, aby připravila novou kandidátku bez něj.
  • ODS Praha 1 následně rozhodla, že vlastní kandidátku vůbec nepředloží, a umožnila svým členům kandidovat za jiné volební subjekty.
  • Výkonná rada ODS toto rozhodnutí označila za neplatné, 22. července Dvořákovi ukončila členství ve straně a sestavením kandidátky ODS pověřila pražskou regionální organizaci.
  • Dvořák poté stanul v čele nového uskupení MODRÁ pro jedničku, za které kandidují také někteří lidé dříve spojení s místní ODS.
  • Případ tak přerostl z otázky Dvořákových majetkových poměrů ve veřejný konflikt mezi vedením ODS a její organizací v Praze 1, která svého předsedu podpořila i poté, co ho vedení strany vyzvalo k odstoupení.

Zdroje

  • Projekt dopravně-bezpečnostních sloupků v ulicích U Lužického semináře a Cihelná se připravoval řadu let. Smlouva byla uzavřena už v roce 2018, realizace proběhla až v roce 2025.
  • Projekt dlouhodobě řešil Richard Bureš (ODS), radní odpovědný mimo jiné za investice a technické systémy prevence kriminality.
  • Podle Burešovy odpovědi z ledna 2026 činila smluvní cena za obě části lokality 5 667 487 Kč bez DPH. K tomu byl sjednán záruční servis za 10 000 Kč bez DPH měsíčně po dobu 36 měsíců.
  • Při stavbě byly dva pevné sloupky kvůli dříve neevidovaným sítím pod zemí posunuty proti projektu o 14 a 18 centimetrů. Změna vedla ke zúžení prostoru pro chodce.
  • Bureš uvedl, že zhotovitel a stavební dozor změnu zaznamenali do stavebního deníku, ale informace nebyla včas předána úřadu ani politickému vedení.
  • Umístění sloupků se následně řešilo v Komisi pro dopravu. Proběhla místní šetření a začaly se připravovat varianty úprav.
  • Bureš základní řešení hájil s tím, že podle něj zůstalo v souladu s normami a výsledná průchodnost je lepší než před stavbou.
  • Kontroverze se týká především řízení a kontroly investice: odchylka od projektu ovlivňující prostor pro chodce byla řešena na úrovni radnice až po provedení části stavby a následně bylo nutné hledat dodatečné úpravy.

Zdroje

  • Praha 1 v letech 2021 až 2023 realizovala projekt Řešení optimalizace dopravní obslužnosti v rámci MČ, jehož součástí jsou elektronická počítadla doby stání na místech pro krátkodobé zásobování.
  • Celkové způsobilé výdaje projektu činily 20 127 639,72 Kč. Dotace dosáhla přibližně 18,1 milionu Kč, vlastní podíl Prahy 1 byl přibližně 2 miliony Kč.
  • Richard Bureš (ODS) v odpovědi na interpelaci uvedl částku 2,8 milionu Kč, ta se však týká pouze hardwarového a softwarového řešení přímo na parkovacích místech, nikoliv celého projektu.
  • Původně mělo jít o komplexní systém pro řízení zásobování v reálném čase. Počítalo se také s mobilní aplikací pro strážníky Městské policie a s využitím získaných dat při kontrole neoprávněného stání.
  • Podle Burešovy odpovědi z prosince 2025 však k plnému napojení jednotlivých strážníků na systém a k zapojení celého řešení do kontroly parkování nedošlo. V dohledaných veřejných podkladech není doloženo, že by bylo toto napojení dokončeno ani v roce 2026.
  • Údaj z elektronického displeje navíc sám o sobě není pro strážníka dostatečným podkladem k postihu. Strážník musí dobu stání vozidla znovu zjistit a zdokumentovat vlastním postupem.
  • To výrazně omezuje praktický přínos elektronických počítadel pro kontrolu parkování. Systém sice ukazuje, jak dlouho vozidlo na místě stojí, ale strážník se při řešení přestupku nemůže spolehnout pouze na tento údaj.
  • Jednodušší možností kontroly omezené doby stání je běžná dopravní značka IP 13b – Parkoviště s parkovacím kotoučem. Řidič musí při příjezdu viditelně nastavit čas začátku stání a údaj nesmí měnit. Strážník tak může přímo z povinného údaje ve vozidle zjistit, zda byla povolená doba překročena.
  • Takové řešení nevyžaduje elektronické senzory, displeje, software ani napojení na informační systémy policie.
  • Kontroverze proto spočívá především v kontrastu mezi dotačním projektem s celkovými způsobilými výdaji přes 20 milionů Kč a jeho praktickým využitím při kontrole parkování, které podle dostupných podkladů nedosáhlo původně plánovaného rozsahu.

Zdroje

  • V létě 2025 weby Prahy 1 omezily přístup externích nástrojů umělé inteligence k veřejně dostupnému obsahu.
  • Praha 1 tuto změnu veřejně neoznámila. Starostka Terezie Radoměřská ji potvrdila až v říjnu 2025 v odpovědi na přímý dotaz.
  • Jako důvody uvedla doporučení pracovníků kybernetické bezpečnosti, zatěžování infrastruktury, riziko šíření zastaralých informací, kopírování obsahu a sběr kontaktních údajů. Úřad si podle její odpovědi vyžádal také stanovisko NÚKIB.
  • Richard Bureš (ODS) je radním odpovědným za IT. Z dostupných informací však není zřejmé, kdo konkrétně o zavedení omezení rozhodl.
  • Běžnému návštěvníkovi informace na webu zůstaly dostupné. Omezení se týkalo automatizovaného přístupu, a tím zejména možnosti používat externí AI k vyhledávání, porovnávání a analýze většího množství veřejných dokumentů Prahy 1.
  • V dostupných českých zdrojích se nepodařilo dohledat jiný obdobný případ, kdy by český orgán veřejné správy takto omezil přístup externích AI ke svým veřejným webům. V prostředí české veřejné správy tak jde přinejmenším o mimořádně neobvyklý a dosud nedoložený postup.
  • Tato skutečnost vyvolává otázku, zda později uváděné technické a bezpečnostní důvody samy o sobě dostatečně vysvětlují tak neobvyklé opatření. Veřejně nebylo doloženo ani stanovisko NÚKIB, o které se Praha 1 podle starostky opírala.
  • V listopadu 2025 Praha 1 spustila vlastního AI asistenta Chetty. Ten pracuje pouze s předem vybranými zdroji a jeho možnosti jsou proti běžným externím AI nástrojům omezené.
  • Přístup externích AI na hlavní web byl později částečně uvolněn. Omezení některých webů a částí systému však podle opakovaných testů přetrvávalo i v roce 2026.
  • Kontroverze spočívá především v tom, že úřad bez předchozího veřejného oznámení omezil možnost automatizovaně zpracovávat veřejné informace pomocí nezávislých AI nástrojů. Tím ztížil například vyhledávání souvislostí, porovnávání dokumentů nebo rozsáhlejší analýzu činnosti radnice.

Zdroje

  • Nový program startovacího bydlení připravila Praha 1 v gesci místostarosty pro finance a majetek Tomáše Herese (ODS). V prvním výběrovém řízení bylo rozdělováno 13 bytů v Černé a Samcově ulici.
  • Přihlásilo se více než 200 zájemců, z nichž 188 prošlo kontrolou formálních podmínek. Uchazeči získávali body podle předem stanovených kritérií a za anonymizované motivační dopisy a životopisy.
  • U uchazečů se stejným počtem bodů rozhodovalo o pořadí veřejným losováním za účasti notáře. Praha 1 postup prezentovala jako transparentní a kontrolovatelný.
  • V červenci 2026 však Novinky upozornily, že mezi nejlépe hodnocenými uchazeči je také žadatel, u něhož podle jejich zjištění existuje rodinná vazba na osobu dlouhodobě spojenou s místní ODS a Filipem Dvořákem. Článek tím zpochybnil, zda program skutečně slouží pouze deklarovanému účelu a zda při výběru nehrají roli osobní vazby.
  • Samotná rodinná nebo osobní vazba ale není důkazem zvýhodnění. Hodnocení motivačních dopisů bylo anonymizované a nebylo doloženo, že by některý uchazeč získal body právě kvůli svým kontaktům.
  • Následně se však ukázalo, že původní bodové hodnocení obsahovalo chyby. Proti výsledkům bylo podáno 17 námitek a u šesti uchazečů Praha 1 po kontrole bodové hodnocení opravila.
  • Opravy byly natolik významné, že vznikly nové shody v pořadí a Praha 1 musela uspořádat další notářské losování.
  • Kontroverze tak spočívá v kombinaci dvou skutečností: média upozornila na možné osobní vazby některých úspěšných uchazečů a následné námitkové řízení zároveň prokázalo, že původní bodové hodnocení nebylo bezchybné.
  • Tomáš Heres postup hájil s tím, že pravidla byla předem stanovena, část hodnocení probíhala anonymně a losování bylo veřejné.

Zdroje

  • volby/2026/ods/kauzy/start.txt
  • Poslední úprava: 2026/10/16 19:27
  • autor: Michal Rubeš